Strach má velké oči

Všimli jste si někdy, jak vypadají oči malého dítěte, když je nadšené?

Pozitivní emocionální reakce způsobí, že jejich zorničky se maximálně roztáhnou. Jejich radost, když se jim něco povede, když něco získají, když něco úžasného prožívají. Zkrátka jejich nadšení, je tak velké, že to vidíte v jejich očích. Jejich oči se doslova smějí radostí. Proč má tedy strach velké oči?

Malé děti se nejvíce učí pozorováním. Uvědomte si, kolik věcí se naučí ještě nástupem do mateřské školy. Minimálně umí chodit, mluvit a na to nepotřebovaly žádnou školu. Jen školu života. Sledují chování a reakce nejbližších a snaží se je napodobovat a opakovat. Pozorují dění kolem sebe, zkouší, ptají se, opakují to tak dlouho, až se jim to podaří. Pozorováním se snaží zjistit, jak fungují zákonitosti života. Učí se s nadšením. Doslova hltají všechno nové, baží po nových informacích a prožitcích.

Co se ale stane, když je někdo v jejich nadšení zarazí?

A říkáte si, proč by to někdo dělal? Není nic krásnějšího než čistá, spontánní, dětská radost. Souhlasím s vámi. Podělím se s vámi o rozhovor, který stojí za zamyšlení.

Nedávno jsem vyslechla rozhovor babičky a malé holčičky. Holčička chtěla důkladně prozkoumat okolí. Chtěla vylézt na plot, aby měla větší rozhled. Připadalo jí samozřejmé, že ji babička podpoří. Myslela si, že ji babička podá pomocnou ruku, ale babička byla bohužel jiného názoru.

O svou vnučku se bála. Místo toho, aby ji podpořila v její výzkumné výpravě, začala ji okřikovat a komandovat, ať okamžitě sleze dolů. Přidala spoustu nesmyslných vysvětlení, co by se mohlo stát, kdyby tam vylezla. Její prognóza negativních scénářů, od pádu, přes odřené koleno, zlomenou nohu, pláč, vyhrůžku: “maminka se na nás bude zlobit”, holčičku nepřesvědčila.

Holčička babičce oponovala: “ale babi neboj, já nespadnu, já budu opatrná”. Babička tedy změnila taktiku: “objeví se zlý pán nebo zlá paní a bude na tebe křičet”. A poslední výkřik babičky, když holčička přesto stále chtěla vidět více, byl:  “jestli se ti něco stane, já s tebou do nemocnice nepojedu”. 

Babička vůbec neposlouchala, o co jí vnučka žádala. Měla před očima jen svůj katastrofický scénář, možná i několik. Úplně mi bylo holčičky líto.
Co se asi od své babičky naučila?

• že strach má velké oči?
• že jít za svým cílem je špatné?
• že nemá smysl se snažit?

Jak asi vypadaly její oči, když ji úzkostlivá babička odradila od jejího nadšení?

Jak se zbavit strachu?

Jaká Bachovka by asi babičce pomohla, aby se uklidnila a věřila, že to její vnučka zvládne? 

Správná volba je č.25. Červený kaštan (Red Chestnut).

Tato esence pomáhá pochopit, že strach o své blízké není na místě, protože se strachem se mohou naplnit negativní očekávání.

To je další důvod, proč mít Bachovky ve své domácí lékárničce. Určitě se každý občas neubráníme podobným strachům. Vyřkneme prohlášení, kterých se vlastně bojíme my sami. Bojíme se své dítě pustit na výlet, své dospělé dítě pustit do světa, nebo jen na první samostatnou dovolenou apod. Stačí nakapat 2 kapky výtažku Červeného kaštanu a můžete si být jisti, že se ochrání sami a vy při tom můžete být klidní a nemyslet každou minutu na to, co asi právě teď dělají.

Určitě znáte přísloví: “Strach má velké oči”. V tomto případě se jednalo o strach dospělého. A co může způsobit? To, co vidíme v představě, to co si představujeme, může nastat i v naší realitě. Mozek nerozlišuje mezi realitou a představou. Proto nevytvářejte katastrofické scénáře a raději až se budete příště obávat o své dítě, manžela, partnera, …, někoho blízkého, vzpomeňte si, že v tomto případě je správná volba č.25 Červený kaštan (Red Chestnut). 

Více o tématu strach najdete ZDE.